Podzimní, jarní, ale i zimní dny jsou ideálním obdobím pro prořez ovocných stromů a keřů. Správný a pravidelný řez vám zaručí bohatou úrodu. Podívejme se, jak se liší řez jabloní od řezu třešní a višní, jaké řezy se provádějí a jak prořezávat stromky v prvním roce i v těch následujících. Dejte svým stromkům dokonalý tvar stromu pro zajištění dobré sklizně.

Prořezávání ovocných stromů

Hlavním důvodem prořezávání ovocných stromů je prosvětlení koruny stromu, omezení houbových chorob a dosažení lepší úrody. U některých stromů je lepší se řezem počkat.

Prořezávání stromů na jaře

Jabloně i hrušně a další jádroviny řežte už v březnu. Stříhání jabloní a hrušní lze provádět hned po skončení mrazů v únoru. Pro optimálně tvarovanou a prosvětlenou korunu prvních 4 až 6 let tvarujeme výchovným řezem. V následujících letech se provádí řez udržovací a obnovovací pro rovnováhu mezi růstem a plodností.

Prořezávání jabloní a hrušní

Po výsadbě stříháme jabloně i hrušně na jaře před rašením. Korunka má mít terminální výhon se čtyřmi hlavními kosterními větvemi. Ostatní výhony odřízneme na větevní kroužek. Boční výhony směřující ven z koruny zkrátíme na 4 až 6 pupenů do roviny. Terminál má převyšovat větve o 10 cm. Zkrátíme ho na pupen nad posledním zkrácením pro rovný růst.

Prořezávání broskvoní  

Broskvoně jsou náročné na světlo, proto vytvářejte kotlovitou korunu bez terminálního výhonu. U broskvoní se řez provádí těsně před květem. Výhony se zkracují o tři čtvrtiny, slabé dřevo se odstraní a silné se šetří. Mladé silné výhony nesou nejlepší ovoce. Slabé výhony dříve odumírají a jejich zbytky bývají příčinou klejotoku.

Prořezávání třešně

Třešně, višně, broskvoně, meruňky a jiné peckoviny se řežou v době vegetace, v červenci a srpnu. Třešně a višně jsou nenáročné a řežou se méně. Hluboký řez nesnášejí. Vyřežte konkurenční výhony, zkraťte kosterní větve do roviny, vystříhejte přebytečné výhony a letorosty zahušťující korunu. Neodřezávejte moc silné větve. Většina peckovin neplodí na odplozeném dřevě a plodonosný obrost se časem tvoří jen po obvodu koruny. Neprovádějte řez peckovin v zimně, protože podporuje výskyt klejotokové rakoviny a dalších chorob.

Prořezávání švestka

Švestky prořezáváme, když spí, v zimě nebo v létě. Zimní řez je méně riskantní na poškození, stimuluje růst na jaře a je lepší než letní prořezávání. Letní prořezávání se používá ke zpomalení růstu. Nadměrné prořezávání na konci zimy vede k vegetativnímu růstu a snížení produkce ovoce. Ušetřete si proto nějaké prořezávání na léto.

Prořezávání ořech

Ořešáky se řežou vždy v období vegetace. Jakmile terminál doroste do výšky více jak 2 m, špičku seřízneme o 30 cm. Od toho místa strom začne tvořit korunu. Po zastřihnutí hlavního kmenu se stromek rozvětví a udělá 2 až 4 nové větve. Další jaro je zkrátíme na 2 až 3 očka a další rok lehce zkrátíme na délku 50 cm. Pak už se na jaře zbavujeme jen starých, křížících se a poškozených pro prosvětlení koruny.

TIP: Podívejte se taky na druhy pil a jejich využití.

Prořezávání stromů na podzim

Na podzim se zaměřujeme na husté a větvemi obtěžkané stromy, které by bez řezu neměly na jaře sílu na rašení pupenů. Jde o peckoviny, jako je višeň, slivoň, třešeň, broskvoň a meruňka. Natahují si mízu do kořenů, ale pokud se po řezu neošetří, mohly by během zimy uhynout. Zbavte stromy jen suchých, odumřelých nebo nemocných větví, které je oslabují.