Co patří a nepatří do kompostu: Kompletní přehled pro začátečníky i zkušené zahrádkáře

Martina Poláková 29. 10. 2025 Zanechte komentář

Kompostování je nejpřirozenější způsob, jak proměnit organický odpad v cennou živinu pro půdu. Zbytky z kuchyně a zahrady se díky mikroorganismům a žížalám rozloží na bohatý humus, který zlepšuje kvalitu půdy, podporuje růst rostlin a šetří přírodu i peněženku.
Aby ale kompost dobře fungoval, je důležité vědět, co do něj patří – a co naopak nikdy nesmí přijít. Nesprávný obsah může totiž způsobit zápach, přilákat škůdce nebo zpomalit rozklad.

Obsah

[Zobrazit]

Jak kompost funguje

V kompostu probíhá přirozený rozklad organických látek pomocí mikroorganismů, žížal a hub. Tyto malé „pracanty“ ale musíme zásobovat správně – potřebují vyvážený poměr mezi tzv. zeleným a hnědým materiálem.

Zelený materiál obsahuje hodně dusíku a zahrnuje například čerstvou trávu, slupky, ovoce, zeleninu nebo kávovou sedlinu.
Hnědý materiál je zase bohatý na uhlík – to jsou větvičky, suché listí, papír, piliny nebo karton. Když je těchto složek příliš nerovnoměrně, kompost začne buď zahnívat, nebo se rozklad zpomalí.

Ideální poměr je zhruba dvě části hnědého na jednu část zeleného materiálu. Důležitý je také přístup vzduchu a optimální vlhkost. Kompost by měl být vlhký jako vyždímaná houba – ne suchý, ale ani přemokřený. Pokud je moc mokrý, začne zapáchat a hnít, když je suchý, rozklad se téměř zastaví.

Kompost by měl být vlhký jako vyždímaná houba – ne suchý, ale ani přemokřený. Pokud je moc mokrý, začne zapáchat a hnít, když je suchý, rozklad se téměř zastaví.

Co patří do kompostu?

Kuchyňské zbytky – malý poklad z každé domácnosti

Každý den vyhazujeme drobnosti, které mohou mít druhý život. Slupky od brambor, jablek, banánů, kávová sedlina, čajové sáčky nebo skořápky od vajec – to všechno patří do kompostu. I malé množství zbytků může přispět k bohatému a výživnému substrátu.

Pozor jen na citrusy – jejich kyselá šťáva může zpomalit rozklad, proto je lepší přidávat je jen v omezeném množství. Zbytky pečiva, rýže nebo těstovin lze také kompostovat, ale ideálně jen tehdy, pokud nejsou mastné nebo plesnivé.

Kávová sedlina je obzvlášť užitečná, protože podporuje aktivitu žížal a přidává do kompostu dusík. Čajové sáčky používejte pouze tehdy, pokud neobsahují plastová vlákna – u některých moderních sáčků se totiž rozloží jen papírová část.

Zahradní odpad – základ každého kompostu

Pokud máte zahradu, máte kompostu vždy dostatek materiálu. Posekaná tráva, listí, plevel bez semen, odkvetlé rostliny, zbytky zeleniny ze záhonů – to vše se rychle rozkládá a dodává kompostu dusík.

Dřevitější materiály, jako jsou větvičky, štěpka nebo piliny, se rozkládají pomaleji, ale pomáhají kompost provzdušňovat. Silné větve je vhodné předem nadrtit nebo nasekat, aby se rozklad urychlil. Spadané ovoce, které už nelze jíst, do kompostu klidně přidejte také, ale nezapomeňte ho překrýt suchým materiálem, aby nepřilákalo vosy nebo octomilky.

V menších zahradách se vyplatí kompost rozdělit – jeden využívat na běžný odpad, druhý na listí a větve, které potřebují delší dobu k rozkladu.

Domácí přírodní materiály

Kromě kuchyně a zahrady lze do kompostu přidat i některé přírodní materiály z domácnosti. Patří sem například vlasy, chlupy, peří, nebarvené papírové utěrky nebo kartonové roličky od toaletního papíru. Tyto materiály se sice rozkládají pomalu, ale pomáhají udržovat kompost vzdušný a zabraňují jeho slehnutí.

Je však nutné dávat pozor na obarvené nebo lakované papíry – barvy a lepidla mohou obsahovat chemické látky, které kompost znehodnocují. Pokud je k dispozici krb, lze přidávat i menší množství dřevěného popela. Obsahuje cenné minerály pro půdu, ale ve větším množství by mohl kompost nadměrně zásadit, proto je vhodné s ním nakládat střídmě.

Co do kompostu nepatří

Živočišné zbytky a tuky

Maso, ryby, kosti, mléčné výrobky či zbytky jídel do kompostu rozhodně nepatří. Tyto materiály se rozkládají velmi pomalu, způsobují zápach a přitahují hlodavce nebo hmyz. Tuky a oleje navíc obalují částice materiálu a brání přístupu vzduchu, čímž vznikají podmínky pro hnilobu.

Pokud je cílem zpracovávat i živočišné zbytky, lze využít speciální uzavřené systémy, například tzv. bokashi kompostéry, které rozkládají odpad pomocí fermentace a nejsou náchylné k zápachu.

Chemicky ošetřené materiály a syntetika

Do kompostu nepatří lakované nebo barvené dřevo, barevné časopisy, plastové obaly ani umělé tkaniny. Tyto materiály často obsahují chemikálie, které mohou poškodit půdu a negativně ovlivnit růst rostlin. Nevhodný je také obsah vysavače, protože bývá směsí prachu, mikroplastů a syntetických vláken.

Velkou chybou je přidávat materiály, které na první pohled vypadají přirozeně a přírodně, ale biologicky rozložitelné nejsou. Typickým příkladem jsou čajové sáčky s nylonovými vlákny, různé druhy bioplastů nebo lesklé papíry – ty se v kompostu nikdy zcela nerozloží.

Nemocné rostliny a plevel se semeny

Častou chybou bývá vhazování rostlin napadených plísní nebo hnilobou. Tyto choroby se mohou později rozšířit i na nový substrát a ohrozit další rostliny. Stejný problém představuje plevel se semeny – pokud proces rozkladu neproběhne dostatečně důkladně, semena přežijí a po použití kompostu snadno vyklíčí.

V případě pochybností je vhodnější nemocné rostliny nebo plevel raději spálit, případně odevzdat ve sběrném dvoře. Kompost tak zůstane zdravý a bez rizika šíření chorob.

Jak kompost správně vrstvit a udržovat?

Pro správné fungování kompostu je důležité jeho vrstvení a pravidelné promíchávání. Na dno je vhodné položit hrubší větve nebo štěpku, které zajišťují odvodnění a přístup vzduchu. Následně se přidávají střídavě vrstvy zeleného a hnědého materiálu. Každou novou vrstvu je možné prosypat trochou hlíny nebo hotového kompostu, čímž se doplní užitečné mikroorganismy.

Kompost je vhodné občas zkontrolovat – pokud je příliš vlhký, je nutné přidat suchý materiál (např. piliny či listí), pokud je naopak suchý, postačí ho mírně zavlažit.

Při teplotách kolem 50 až 60 °C se proces rozkladu zrychluje a zároveň dochází k likvidaci semen plevelů i zárodků chorob. Dobře vedený kompost má příjemnou vůni připomínající lesní půdu a nikdy nezapáchá.

Nejčastější chyby při kompostování

Jednou z nejběžnějších chyb je přidávání příliš velkého množství čerstvé trávy najednou. Tím vzniká hutná, vlhká vrstva bez přístupu vzduchu, která začne zahnívat. Stejně problematický je i nedostatek uhlíkatých složek, jako jsou suché listí, papír nebo štěpka – ty je nutné přidávat, aby se hmota provzdušnila.

Nevhodné je i umístění kompostéru na nepropustný povrch nebo na přímé slunce. Ideální je polostín a podklad z hlíny, aby přebytečná voda mohla odtékat a mikroorganismy měly přístup z okolní půdy.

Jak poznat, že je kompost hotový?

Zralý kompost má tmavě hnědou barvu, drobtovitou strukturu a voní po lesní půdě. Není v něm patrný původní materiál, pouze drobné zbytky dřeva nebo větviček. Doba rozkladu se obvykle pohybuje mezi šesti a dvanácti měsíci v závislosti na složení a teplotě.

Hotový kompost lze využít jako přírodní hnojivo na záhony, příměs do květináčů nebo mulč pod stromy a keře. Zlepšuje strukturu půdy, zadržuje vlhkost a dodává rostlinám důležité živiny.

Přehledná tabulka: Co patří a nepatří do kompostu

Co patří do kompostu	Co do kompostu nepatří
Slupky a zbytky ovoce a zeleniny	Maso, ryby, kosti
Kávová sedlina a čajové sáčky bez plastu	Mléčné výrobky, sýry, jogurty
Skořápky od vajec (rozdrtit)	Tuky, oleje, máslo
Posekaná tráva, listí, plevel bez semen	Vařené a kořeněné zbytky jídel
Odkvetlé květiny, rostliny, spadané ovoce	Popel z uhlí a briket
Piliny, štěpka, větvičky z neošetřeného dřeva	Lakované a barvené dřevo
Papírové ubrousky, filtry, nebarvený karton	Barevné časopisy, obaly s potiskem
Vlasy, chlupy, peří	Umělé tkaniny, plasty, bioplasty
Malé množství dřevěného popela	Rostliny napadené chorobami nebo plísní
Suché listí, hobliny, seno	Plevel se semeny
Zbytky rostlin a zeleniny ze záhonů	Obsah vysavače, prach s mikroplasty

Ideální poměr: 2 díly suchého (hnědého) materiálu na 1 díl čerstvého (zeleného).
Zamezení zápachu: po každé vrstvě kuchyňských zbytků přidat trochu listí nebo hlíny.
Bezpečnost: kompost pravidelně promíchat, aby zůstal provzdušněný.

Závěr: Kompostování jako přirozená součást domácnosti

Kompostování není pouze způsob, jak se zbavit organického odpadu. Je to přirozený proces, který napodobuje koloběh v přírodě a vrací půdě to, co z ní pochází. Správně založený a pravidelně udržovaný kompost poskytne kvalitní hnojivo zdarma, zlepší úrodnost půdy a sníží množství odpadu v domácnosti.

Ať už jde o zahradu, dvorek nebo balkon s malým kompostérem, možnost zapojit se do přírodního koloběhu má každý. Stačí dodržovat několik základních pravidel a dát kompostu čas – příroda se o zbytek postará.

Co patří a nepatří do kompostu: Kompletní přehled pro začátečníky i zkušené zahrádkáře

Jak kompost funguje

Co patří do kompostu?