O odstupových vzdálenostech je dobré něco vědět, a to už i při výběru stavebního pozemku. Je totiž důležité si ze zákona něco zapamatovat. Stavební parcely jsou stále dražší, a proto se snažíme co možná nejefektivněji využít opravdu každý centimetr pozemku. A abyste ho opravdu mohli využít, čtěte dál.

Co upravuje vyhláška

Vyhláška 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území stanovuje, jaké minimální odstupy musíme za konkrétních podmínek zachovat. Zároveň také upravuje podmínky umístění staveb na pozemku třeba z pohledu urbanistického, architektonického, hygienického, ale i požární a civilní ochrany, bezpečnosti apod. Odstupy totiž musí být takové, aby umožňovaly zejména údržbu daných sousedících staveb. Vyhláška se současně zabývá také stanovením vzdáleností od hranice pozemku, ale současně i stanovením vzdáleností mezi jednotlivými stavbami navzájem.

Kde tedy může stavba stát

Vyhláška konstatuje poměrně jasně, že stavba, a ani její části, nesmí niky přesahovat na sousední pozemek, což je ještě pochopitelné a snadno vydedukovatelné. Umístěním nebo stavební změnou stavby nesmí být ani znemožněna zástavba sousedního pozemku. Jinými slovy, nesmíte stavět tak daleko, aby si tam už nemohl postavit nikdo jiný. Pro jistotu nám náš zákonodárce přináší i konkrétní míry. Pokud je mezi rodinnými domy volný prostor, který například není v případě řadové výstavby, musí být vzdálenost mezi jednotlivými domy alespoň 7 m.

Nejde jen o stavby

Jezde dáno i přesné určení vzdálenosti od okraje pozemku, která nesmí být menší než 2 m. Dané 2 m nám na stavebním úřadě nikdy neprojdou v případě, že vedle nás leží zatím prázdná stavení parcela, i když by se mohlo zdát, že je to lepší, než když už je zastavěná. O proluku 7 m mezi domy by se měli spravedlivě dělit oba stavebníci. Pokud zaberete výhodnější vzdálenost 2 m, soused už bude muset svou stavbu umístit již 5 m od hranice pozemku. A to vám stavební úřad neschválí.

Výjimečné situace ve stísněných podmínkách

Vyhláška současně stanovuje jistou výjimku. Ve zvlášť stísněných podmínkách může být vzdálenost mezi dvěma rodinnými domy snížena až na 4 m. To platí za předpokladu, že v žádné z protilehlých stěn nejsou umístěna okna obytných místností. O tom, co jsou to zvlášť stísněné podmínky, rozhodují úředníci stavebních úřadů, takže je to hodně o štěstí. Je zde i možnost, kdy z důvodu zachování hodnoty zástavby lze umístit stavbu, rodinný dům či garáž na samou hranici pozemku. Dané stavby nesmějí mít žádné stavební otvory, jako okna nebo větrací otvory. Musí být zamezeno spadu dešťové vody a sněhu na sousední pozemek. Proto je vždy dobré, zjistit si situaci předem, než začnete stavět.